Pravdivá fakta o češích

Nejsem rasista, ale když si to položím vedle sebe, černé na bílém, je jasné, že s Čechy se prostě dohromady žít nedá. Abych začal od začátku… Máme malý statek ve středních Čechách, jehož polovinu pár let pronajímáme přes agenturu na týdenní pobyty. Když jsme začínali, jezdili k nám hlavně Holanďané, Němci a Dáni. Bylo to vskutku ideální soužití, tiché milé rodiny trávily idylický odpočinek ve stínu naší zahrady, vděčné odjížděly a rádi se zase vracely. Jenže po pár letech se cosi začalo měnit: Češi, kteří se doposud v letních měsících shromažďovali v koncentračních kempech v okolí Máchova jezera, začali vystrkovat růžky a cpát se na náš dvorek. Nevím, jestli jim zvedli sociální dávky, nebo již nemusí povinně do koncentračních kempů, ale zkrátka tu jsou. Na pár následujících příkladech se pokusím ilustrovat, že tato pakáž nedokáže ctít soukromí a má pocit, že za peníze z dávek a zlodějen jim patří veškerý prostor kolem nich.

Jsou hluční
Pravděpodobně jako obraný mechanismus proti neznámému prostředí dělají Češi neustále nějaký bordel. Jejich mláďata oproti civilizovaným národnostem neuvěřitelně řvou. Rodiče se teatrálně hurónsky smějí oplzlým vtipům. A když jsou večer všichni unavení, ve strachu z neznámého ticha si pustí na plné pecky autorádio, které je chrání do dlouhých nočních hodin. Že tím možná ruší sousedy je netrápí, protože oni tam již za týden nebudou. Ve chvílích osamění, když například samice připravuje pokrm, kompenzují nedostatek zvuku zapnutou televizí. Obsah vysílání je nezajímá, hlavně že vydává nějaký hluk.

Co roste na zahradě je všech
Tato lidová tradice sahá až do husitských dob, kdy si češi říkali Bratře a Sestro a mezi incesty jedli všichni z jedné díže. Tento systém byl pro ně tehdy velmi výhodný, protože líní a neschopní Češi si tak pod rouškou společenské sounáležitosti mohli nabrat plody práce svých výjimečně šikovnějších bratrů a sester. Časem ale vinou onoho incestního souložení jejich genofond zdegeneroval takovým způsobem, že mezi nimi žádní šikovní a pracovití Češi nezůstali. Na to dnes doplácí většina normálních a pracovitých lidí, z jejichž úrody si Čech neštítí utrhnout cokoli, na co má chuť. Naše zahrada tak trpí nájezdy hladových Čechů, takže jsme leckdy rádi, pokud na nás zbude alespoň něco. Tento zvyk je zakořeněný v samotné povaze Čechů a nedá se uvažovat ani o takzvané převýchově, či asimilaci. Dokazují to nájezdy jejich mláďat na sladké plody jako borůvky, jahody, hrášek, ihned po příjezdu. Jejich rodičům na tomto chování nepřijde nic divného a tak se neobtěžují je ani okřikovat. Dokonce si možná sami říkají: “Jen se nacpěte z cizího, aspoň ušetříme a nebudu muset krást v obchoďáku”. Že toto chování není v civilizovaném světě normální, dokazují ostatní normální hosté tím, že jejich děti jsou od plodů zahrady zdrženlivé, nebo se dokonce zeptají a za jejich pobytu bývá sklizeň plodů prokazatelně větší.

Vyměšování
Jak již bylo v předchozím článku Češi, táhněte značkovat jinam zmíněno: Češi močí stále a všude. Souhlasím s názorem, že si tak vymezují nově dobyté teritorium. Bohužel nechápou, že jsou ve skutečnosti na návštěvě a mají pocit, že oni platí a tak jim vše patří. Pokud ucítí moč předchozího návštěvníka, močí ještě zuřivěji. V takových záchvatech jim pak nepřijde divné, že močí do záhonů, na předzahrádku nebo na cizí automobily. Ano, mám ověřené, že na všech těchto místech se český návštěvník vítězně vymočil. Za vrchol považuji poznatek, že toto značkovací chování přejaly i samice, protože se po zahradě začaly objevovat papírové kapesníky a toaleťák. Normálním civilizovaným hostům nemusíme WC ani ukazovat, dokáží jej sami najít a bezproblémově obsluhovat. Ale posuďte, nepřišlo by vám to trapné, ukazovat hostům k čemu záchod slouží a jak se používá? Bohužel Čech, než aby si lámal hlavu, k čemu ta mísa je, raději močí tak, jak je zvyklý, pár kroků od místa, kde právě večeří. Díky bohu, ještě jsem nezjistil, kam chodí na velkou!

Výchova mláďat
V rámci neustálého sexuálního puzení a souložení, vznikají mláďata víceméně omylem, jako vedlejší produkt zvrhlého chování Čechů. Češi neznají antikoncepci (nebo jí neumí používat) a tak mají mláďata i několikrát do roka. Potomci jsou považováni za něco jako majetek, se kterým si můžou zacházet podle svých vlastnických choutek. Pokud takový malý otrok neslouží podle představ, neštítí se Čech použít slov: “Drž už hubu!” nebo “Doprdele, už kurva nezlob!”, ostatní výrazy si ve vědecky pojatém článku nemohu dovolit. Pokud nezafungují jadrná slova, je na místě osvědčená facka, pohlavek či kopanec. Pokud Čech zrovna nepotřebuje od mláděte přinést popelník, je nejspokojenější, pokud ho nevidí. Nejlépe, když krade v zahradě, aby jej nemusel krmit. Zajímavé je, že normální civilizované národy si s dětmi hrají, hýčkají je a dokonce se zajímají, pokud pláčou. U těchto potomků je pak prokazatelně vyšší míra slušnosti.

Trávení volného času
Normální návštěvník na našem statku pobývá hlavně večer a přes noc, přes den se vydává do okolí poznávat kulturní a přírodní bohatství země. Čech se ale pravděpodobně bojí opustit dobyté území, snad ve strachu, že mu jej mezitím jiný samec obsadí a pomočí. Zdržují se tak víceméně celou dobu v jednom teritoriu, odkud ve chvílích nouze podnikají nájezdy na okolní supermarkety. Kořist pak do zblbnutí opékají na grilech a cpou si jím své mastné pupky v zakydaných nátělnících. Tento zvyk češi uchovávají pravděpodobně od dob jeskyních lovců, kdy byl oheň jedinou možnou formou úpravy pokrmu. Stejně tak se uchovala i hierarchie rozdávání pokrmu. Nejdříve dostávají statní lovci-samci, ve chvílích, kdy se prolévají pivem, mohou jíst samice. Mláďata dostávají až jako poslední, někdy na ně zbudou jen kosti pod stolem. Možná proto se pak musejí dokrmovat ze zahrady. Čech je opékáním na grilu opravdu posedlý a kdybyste mu tam strčili hovno, sežral by i to ogrilované hovno (možná proto nemůžu vystopovat, kam češi kálí). My jim raději neukazujeme, jak se používá sporák, protože díky jejich nešikovnosti by nám jistě podpálili dům.

Závěrem
Toto je jenom pár důkazů, které jsem si zcela exaktně a empiricky ověřil při sledování Čechů ve srovnání s normálními národy. A protože tahle společnost je už tak zkažená a posedlá svou politickou korektností, nemůžeme ani agentuře říct, že tam Čechy nechceme. Ještě by si o nás mysleli, že jsme rasisté. Ale takhle to dál nejde, pokud se takhle Češi chovají všude, je na čase, abychom je znovu shromáždili v koncentračních kempech a eliminovali je ze slušné společnosti.

About the author